Šárovcova Lhota
Šárovcovu Lhotu na Královéhradecku asi většina z nás nezná. Přesto si zaslouží pozornost. Při návštěvě si prohlédneme malý zvon z konce sedmnáctého století, o který se místní s patřičnou úctou starají.
Zdvořile pozdravíme místního vodníka Šárovečka, abychom ho nerozhněvali a nestáhl nás do říčky Javorky. Nejvíc se ale zdržíme u cihelny, která tu vyrostla ve dvacátých letech minulého století. Dosloužila před půlstoletím a pak už to s ní šlo z kopce.
Před nedávnem se nad jejím osudem slitoval Martin Pour a opravil ji. Zájemci si tak mohou prohlédnout celou stavbu, ale také zařízení, které sloužilo k vypalování cihel. Ukážeme si, kudy se do šestnáctikomorové pece vkládaly cihly, jak se v ní topilo, dozvíme se, proč se jí říkalo kruhová a taky to, kolik cihel se do ní vešlo. Už teď prozradíme, že k vidění tu jsou i další zajímavosti.
Podívejte se na FOTOGALERII z místa reportáže...
Co nebylo v reportáži
Připravila: Jitka Štěpánkováredaktorka Toulavé kameryŠárovcova Lhota na Jičínsku, vesnička s přibližně s 200 stálými obyvateli, získala v roce 2005 titul nejhezčí vesnice v kraji a v roce 2008 uspěla i v soutěži Českých drah o nejhezčí nádraží v republice. Chlubit se může i svými kronikami, za které také místní kronikář Karel Loner získával ocenění za oceněním. Jeho pečlivost, písmo a hlavně kresby, kterými kroniky plní, jsou pro každého, kdo do nich nahlédne, zážitkem.
Další v reportáži zmíněný unikát, který Šárovcova Lhota má, je místní cihelna. Už třetím rokem ji zachraňuje Martin Pour, kterého učarovalo hlavně první prostorné patro s trámovím, a jak nám přiznal, byl to hlavní důvod, proč se rozhodl tuto technickou památku zachránit. V roce 2009 ji koupil od místního zemědělského družstva, které ji chtělo prodat a jedna zahraniční firma by ji ráda rozebrala na materiál, hodnotný je hlavně pískovec, ze kterého byla z velké části postavena. Nejprve musel cihelnu vyklidit od nepořádku, prachu a šrotu, kterými zaplnil šestnáct valníků.
Zachraňuje ji z vlastních peněz, ty mu ale na celkovou opravu nestačí, a tak se snaží oslovovat okolní obce a města i různé instituce, bohužel marně. Říká, že mu vyšly vstříc jen tři a paradoxně to byly ty nejmenší obce. Královéhradecký kraj finanční pomoc odmítl zcela.
V roce 2010 se s pomocí blízkých pustil do záchrany konstrukce původní dřevěné sušárny na cihly a její střechy. Největší problémem je však nyní střecha nad kruhovou pecí. Střecha má rozlohu tisíc metrů čtverečných, na několika místech zatéká a peníze na její opravu nejsou. Náklady Martin odhaduje bezmála na 400 tisíc korun. Na havarijní střechu nad cihelnou zatím peníze nemá.
Pro obec je dominantou komín cihelny, který je vidět ze všech stran. V jejích prostorách pořádá Martin výstavy a prostorný dvůr je zase místo, kde obec může pořádat různé akce.
Cihelna se stala i cílem pro turisty. Původní kruhová cihelna z počátku 20. století je sice zcela zachovalá, ale kromě funkčního unikátního spouštědla se žádné původní technologické vybavení nedochovalo. Martin by však chtěl cihelnu vybavit alespoň podobným zařízením, které sloužilo v jiných cihelnách, a bude vděčný za každý kontakt nebo upozornění na zařízení, která patřila do jakékoliv takové stavby.
